Projekt Comenius- Další vzdělávání pedagogických pracovníků

Comenius- Další vzdělávání pedagogických pracovníků

Knowledge for progress

motto semináře z programu Comenius- Další vzdělávání pedagogických pracovníků, kterého jsem se zúčastnila poslední týden v květnu v Reykjaviku na Islandu. Ráda bych vás seznámila s touto  formou vzdělávání.

Cesta k získání grantu z EU začala výběrem semináře podle profesního zaměření, zjištění informací od organizátorů akce a pozvání k účasti, vypracování projektu, podání žádosti o grant, výběr úspěšných žádostí, získání zálohy 80% z rozpočtu grantu, zajištění letenky a ubytování. Po návratu vypracování závěrečné zprávy a po jejím schválení doplatek 20% grantu. Všechny informace najdete na www.naep.cz a poslední termín k podání žádosti o grant je 17.září 2013.

Program semináře, kterého se zúčastnilo 13 učitelů ze 7 evropských států a byl zaměřen na environmentální výchovu a outdoorové aktivity. Organizátoři semináře- Cursusiceland- vyučují na univerzitě, která je zapojena do projektu sedmi evropských univerzit zaměřených na „outdoor education“.

Hned v úvodní části semináře organizátoři zmínili učitele národů J.A.Komenského a zdůraznili význam pozorování a experimentu ve výuce. Program semináře byl rozdělen na dopolední část, která obsahovala přednášky, workshopy, prezentace, diskuse a přípravu na odpolední část. Ta probíhala mimo učebnu a byla zaměřena na týmovou práci, plánování a organizaci vyučovacích hodin, návštěvu škol, environmentální výchovu, sportovní aktivity aj.  Jedním z bodů programu byla také prezentace vlastní projektové práce se studenty ve výuce. Prezentace školy, města a regionu pokračovala na společenském večeru s ochutnávkou dovezených krajových specialit.

Samozřejmě bylo do programu zahrnuto poznávání ostrova ohně a ledu-Islandu. Seminář se konal v období bílých nocí a tak  po večerním programu jsme měli ještě dost času k prohlídce Reykjaviku, nejseverněji položeného hlavního města světa. Dominanta města – kostel Hallgrémskirkja, vyhlídková stavba Perla, plastika vikingské lodi a moderní skleněná stavba Opery na pobřeží, vila Hofdi- místo setkání Gorbačova s Reganem patří k těm nejzajímavějším.

Neopakovatelným zážitkem bylo koupání v geotermální mléčné modré vodě Modré laguny, nasycené solemi a silicemi, které vytvářejí jedinečnou kombinaci pro relaxaci a odpočinek. Na cestě do Modré laguny jsme se na poloostrově Reyklanes prošli po mostě Midlina, který vede nad puklinou oddělující americkou a evropskou tektonickou desku. Obě části se od sebe vzdalují rychlosti 2 cm za rok a zlom se táhne celým ostrovem.   Oblast poloostrova, jihovýchodně od Reykjaviku, byla v r.1975 vyhlášena Národní rezervací lávových formací. Projeli jsme až na nejvzdálenější část poloostrova do geotermální zóny Krisuvik a z vyhlídky pozorovali kolonie mořských ptáků, především terejů bílých, které na ostrůvku v moři tvoří největší kolonie v severním Atlantiku.

Jednou z výjimečných porozuhodností  ostrova je Golden circle-„ Zlatý trojúhelník“- zahrnující „Zlatý vodopád“- Gullfoss, jehož vody z ledovcové řeky Hvítá spadají ve dvou impozantních stupních do hlubokého kaňonu. Další zastávka byla v geotermální oblasti s gejzíry Strokkur a známým Geysirem, který dal jméno všem tryskajícím pramenům na celém světě. Přes Laugarvatu jsme přejeli do historického centra ostrova, do národního parku Pingvellir na březích jezera Pingvallavatn, kde byl v r.930 založen nejstarší demokratický parlament světa. Prošli jsme se tektonickou puklinou Almannagja mezi dvěma světadíly.

Na závěr ještě pár dojmů z poznání životního stylu na Islandu. Horká podzemní voda vytápí všechny islandské domácnosti a také termální bazény, které jsou „druhým domovem“ Islanďanů. Zajímavostí jsou vyhřívané chodníky a termální pláž v Reykjaviku.  Setkali jsme se s mnoha místními lidmi, kteří jsou přátelští a vstřícní, chovají se většinou velmi neformálně a uvolněně. Staletí v nehostinných podmínkách naučila tyto lidi, že vzájemná pomoc a vstřícnost jsou nezbytnými podmínkami přežití. Málokterá země na světě si užívá takového bohatství, sociálního zabezpečení, nízké kriminality a podobně a Islanďané jsou si toho dobře vědomi. Bankovní krizi v r. 2008 si stále připomínají. Viděli jsme výstavy fotografií, filmy a hovořili jsme nejen s Islanďany, ale i s Čechy, Slováky a Poláky, kteří  přišli na Island za prací již před krizí.  Obyvatelé si zachránili referendem vlastní stát, národní měnu, snížili dluhy a pak postavili neschopné politiky a bankéře před soud, který je usvědčil z podvodů. A kdo krade a podvádí, ten nemá nárok na odškodné. Jak jednoduché, když se chce. Islanďané pochopili, že musí zachránit stát a tak zachrání sami sebe. Jak rozdílná je mentalita Islanďanů a Čechů! Výborný stav ekonomiky, kdy export v posledním čtvrtletí stoupl o 18%, dokazuje správné rozhodnutí Islanďanů a jejich země by se mohla stát vzorem.

Během krátkého pobytu na Islandu jsem získala nejen poznatky o této zemi, nové metody práce a motivaci do další pedagogické práce, ale i nové přátele, se kterými budeme pokračovat ve spolupráci.  Moc se těší na návštěvu našeho města, což bylo hned patrné po prezentaci a ochutnávce hustopečské mandlovice. 

Přeji všem úspěšný nový školní rok a těm, kteří uvažují o této formě dalšího vzdělávání hodně nových poznatků.

RNDr. Jarmila Čeperová